Výtvarné umění

Odborný pracovník
Mgr. Soukup Michal,

Podsbírku výtvarného umění tvoří tři hlavní skupiny děl: 1) díla malířská, 2) díla sochařská a 3) díla grafická. Předměty začleněné do sbírky jsou původem především z Evropy s tím, že převažující část je regionální provenience, zejména z území Mostecka, Litvínovska a Kateřinska. Prvotní městské muzeum, založené v roce 1888, bylo totiž zaměřeno na tehdejší politický okres Most, který zahrnoval soudní okresy Most, Horní Litvínov a Horu Svaté Kateřiny. Vedle toho byly již v 19. století prováděny koupě přes mosteckého obchodníka Israela Schwarze, čímž se do fondu muzea dostaly také exotické předměty a kuriozity.

Období, které sbírka zahrnuje, dokumentuje vývoj výtvarného umění prakticky již od 14. až do 21. století. Svým charakterem sbírkové předměty reprezentují výtvarně vysoce kvalitní sbírku, v níž se v 60. letech 20. století při transformaci v Okresní muzeum v Mostě (předchůdce dnešního Oblastního muzea) soustředila díla hned z několika muzeí, a to z Městského muzea v Mostě, do jehož sbírek již předtím přešlo Podkrušnohorské muzeum v Mostě, Městského muzea v Horním Litvínově a Místního muzea v Hoře Svaté Kateřiny.

Základ sbírky výtvarného umění vlastního mosteckého muzea položil Josef Konstantin Beer, konzervátor památkové péče, restaurátor a malíř, který v 80. letech 19. století nechal do tehdejšího Městského muzea v Mostě přenést obrazy a sochy z 16. až 18. století, odstraňované při modernizaci děkanského kostela v Mostě. Sbírku muzea nakonec v roce 1933 obohatila sama pozůstalost J. K. Beera, který po svém působení v Mostě pracoval jako kustod a restaurátor v dnešní Maďarské národní galerii v Budapešti. Během svého života nashromáždil jak cennou sbírku obrazů, tak sám vytvářel kopie obrazů starých mistrů za účelem zkoumání dobových malířských technik. Sbírka zahrnuje jak jeho vlastní obrazy, studie a skici, tak práce mladých umělců z 30. let 20. století, na jejichž podporu dle jeho závěti vznikla samostatná nadace. Sbírka byla z Budapešti do Mostu převezena v roce 1934 a čítá 143 kusy sbírkových předmětů. Nejstarší zpráva výboru bývalého muzejního spolku ze 4. dubna 1933 uvádí, že spolek zdědil 178 olejomaleb a 40 obrazů. Sbírku tehdy katalogizoval významný umělecký historik Josef Opitz, který hned záhy připravil výstavu z pozůstalosti J. K. Beera.

Spolu s touto sbírkou významně rozšířily fond odkazy pozůstalostí Emila Franze Uhla a Augusta Wenzela Hablika. E. F. Uhl (*1864 – †1945) byl malíř a cestovatel, který se narodil v Mostě. Cestoval především po Orientu. Procestoval Přední východ, Kavkaz či Střední Asii. Ve své době patřil k nejvýznamnějším malířům Orientu. Mostecké muzeum dnes vlastní největší sbírku jeho maleb a fotografií. Druhý jmenovaný A. W. Hablik (*1881 – †1934) byl malíř, grafik, návrhář textilií a bytový architekt. I on se se narodil v Mostě. Patřil k okruhu kolem německého časopisu Kunstwart, zaměřeného na poezii, divadlo, hudbu, výtvarné a užité umění. Vystavoval například v Berlíně, Hamburku, Praze nebo i v rodném Mostě. Mimo jiné na několika svých obrazech zachytil právě Most. Většinu života (od roku 1907) prožil v německém Itzehoe (Šlesvicko-Holštýnsko), kde také zemřel. Zde se nachází Wenzel-Hablik-Museum, spravované nadací Wenzel-Hablik-Stiftung.

„Sbírky v Litvínově a v Hoře Svaté Kateřiny byly tvořeny postupně nákupy a dary bez možnosti výrazněji zasáhnout do formování hodnoty sbírky.“ Do sbírky pak přibyly soubory výtvarných děl dokumentujících proměny města Mostu. Sbírka je do současnosti doplňována zejména majetkovými převody, nákupy a dary. Sbírka obrazů zahrnuje nejrůznější typy děl, především však deskovou malbu, olej na plátně, ale i malbu na měděném plechu. Ve sbírce jsou početně zastoupeny kresba, akvarel, kvaše, litografie, rytiny ad. Obrazy reprezentuje tématika náboženská, portréty, žánrové výjevy, zátiší, krajiny a další. Kresby zahrnují studie k portrétům, motivy měst aj., a to zejména technikou uhel, tužka, rudka a pastel. Mezi nejhodnotnější soubory patří deskové obrazy z období gotiky a renesance, dnes z velké části vystavované v mosteckém děkanském kostele. Nezanedbatelný je soubor malířských děl od Norberta Grunta a dále skupina děl italských mistrů z 15. a 16. století. Velkou heterogenní skupinu tvoří díla autorů od 18. do 20. století, mezi nimiž nalezneme například malbu velkého formátu od Alfonse Muchy s námětem boha mamonu, původně součást interiérové výzdoby mostecké spořitelny. Sbírka je rozšiřována i o díla současných autorů.

Fond sochařských děl obsahuje figurální plastiku, sochařské práce s náboženskými i světskými motivy a součásti ornamentální výzdoby oltářů aj. Z hlediska materiálů se jedná o dřevěné polychromované řezby, kamenosochařské prvky i kamenné sochy a náhrobníky (pískovec, mramor), ale také o sochařská díla z kovů jako bronz, cín, slitina apod. K podstatným souborům patří opět díla z období gotiky, vedle kterých je silně zastoupena sochařská produkce z období baroka. Zde představuje významný soubor skupina apoštolů od Jana Adama Dietze z 18. století. Položkově nejpočetnější je sbírka grafiky, která se vyznačuje pestrostí technik i provenience s datací od 17. do 20. století.

Z umělecko-historického hlediska se jedná o vysoce kvalitní sbírkový fond výtvarného umění. Muzeu se však v této oblasti dosud nepodařilo překonat mimořádný úspěch své největší a nejvýznamnější výstavy otevřené 2. září 1928, která se věnovala gotice severozápadních Čech od Jáchymova po Litoměřice. Výstava byla v Mostě realizována významným uměleckým historikem, ale také vědcem, muzejníkem a malířem Josefem Opitzem. Ten již o rok dříve v roce 1927 v Mostě představil barokní a rokoková díla z okresů Most a Duchcov. Výstava gotického umění zahrnula celkem 160 malířských a sochařských děl s tím, že díla, která nemohla být vystavena, byla v expozici dokumentována na fotografiích. Obě zmíněné výstavy ukázaly na vysokou hodnotu i velký potenciál sbírky výtvarného umění mosteckého muzea. Dnes je k vidění pouze její část, a to jako výpůjčka v děkanském kostele v Mostě, Severočeské galerii výtvarných umění v Litoměřicích a na Městském úřadě v Litvínově.