Projekty

Projekt v Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014 – 2020 „Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří“ 

Aktivity 

V dubnu 2019 v rámci reciproce zapůjčilo Oblastní muzeum a galerie v Mostě do Oblastního muzea v Chomutově jeden ze svých sbírkových předmětů. Jedná se o epitaf Jindřicha Piscatora (inv. č. UOM 0477), přenesený do muzejních sbírek z děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Epitaf do roku 2021 nahradí v dlouhodobé expozici chomutovského muzea Všemu světu na útěchu oltář sv. Barbory, který je aktuálně restaurován.  Reciproční výpůjčka epitafu Jindřicha Piscatora († 1568–1569) umožňuje znovu vystavit dílo, které bylo po dlouhou dobu skryto očím návštěvníků. Současně je to příležitost upozornit na výročí 450 let od úmrtí významné mostecké osobnosti. Nejen vlastní latinský nápis na epitafu, ale také prameny dokládají, že Jindřich Piscator se těšil obecnému uznání za své aktivity ve městě. Nápis psaný v šesti řádcích praví, že „Na malou desku se nevejdou jeho ctnosti, / jichž bylo a je svědkem toto město Most.“ Deska je tak připomínkou jeho velkého vlivu na dění v Mostě, kde byl jedním z hlavních propagátorů luteránského vyznání a působil coby radní a také mostecký rychtář (1566).  V případě epitafu se jedná o reprezentativní náhrobek, u kterého si někteří badatelé pokládají otázku, zda již v době svého vzniku byl instalován v mosteckém kostele. Důvody k pochybnostem vyvolávají především dochované údaje o sporech při pohřbívání v kostele pro rozdílné vyznání. Navzdory těmto úvahám epitaf svou proveniencí přísluší do skupiny děl z výzdoby děkanského kostela a ať či onak odráží jednu z jeho důležitých historických etap. Vypráví příběh vysoce kultivovaného města 16. století, jehož společenský život se soustředil kolem městského kostela, v té době budovaného a nákladně vybavovaného. Malovaný epitafní náhrobek zachytil rodinu Jindřicha Piscatora, otce s třemi syny a manželku s dcerou. Celý výjev svou ikonografickou skladbou tradičně odkazuje ke spáse člověka. Za jeho osobitým pojetím lze zřejmě hledat samotného Piscatora, který byl magistrem lipské univerzity a zastáncem reformace. V pozadí výjevu s rodinou jsou do krajiny usazeny dvě scény – Křest Krista v Jordánu a neidentifikované postavy dvou mužů kráčejících si v ústrety, centrální zobrazení pak vrcholí Trůnem milosti, nad kterým je v trojúhelném štítovém nástavci umístěn Kristus při Posledním soudu.  

Dílo je příkladem „výtvarné kultury vznikající v prostředí reformačních církví na území Čech“, především sepulkrálního umění, kde luteránská kultura navzdory staletím zanechala nesmazatelnou stopu. Z výtvarného hlediska je jeho tvůrce řazen do okruhu v blízkosti dílny Lucase Cranacha st. a Lucase Cranacha ml. Obecné přijímání této tvorby a její recepce nejsou v tomto prostředí nijak neobvyklé, už proto že sám Lucas Cranach st. byl nejen přítelem Martina Luthera, ale i jiných náboženských reformátorů a také humanistů.  

Připravila Mgr. Jitka Šrejberová, Ph.D. 

Výběr z literatury: 

HORNÍČKOVÁ, Kateřina, ŠRONĚK Michal (eds). Umění české reformace (1380-1620). Praha 2010.  

MANNLOVÁ, Heide, NOVÁKOVÁ, Zdenka. Severočeské umění 14.–18. století: Průvodce expozicí v přesunutém gotickém kostele v Mostě. Ústí nad Labem, 1988. 

MANNLOVÁ-RAKOVÁ, Heide. Kulturní památka Most: Děkanský kostel a jeho stavitelé. Praha 1988.  

OTTOVÁ, Michaela, ROYT, Jan. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v době konfesních změn (1517–1594). Ústí nad Labem 2014. 

Projekt  "Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří"

Projekt  "Spätmittelalterliche Kunst in der Montanregion Erzgebirge"

Projekt byl zahájen

Od července letošního roku začal Ústecký kraj realizovat projekt přeshraniční spolupráce pod názvem Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří. Projektovými partnery jsou Oblastní muzeum v Mostě a Hochschule für Bildende Künste Dresden. 

Cílem projektu je potvrdit historickou sounáležitost české a saské části Krušnohoří jako jednoho kulturně sociálního prostoru. Česko-saská hornická oblast byla v pozdním středověku významným prostorem umělecké a technologické výměny. Díky rozvoji hornictví, jeho bohatství a využití nových technologií, stal se region na konci středověku důležitým prostorem pro umělecké objednávky i výtvarně-technologické inovace. 

Základem předloženého projektu jsou na české straně bohaté sbírky středověkého umění uložené v Regionálním muzeu v Teplicích, Oblastním muzeu v Mostě a Oblastním muzeu v Chomutově. Z těchto sbírek bylo vybráno 5 uměleckých děl, která budou podrobena komplexnímu umělecko-historickému a materiálovému bádání.

Důležitou součástí projektu je odborné poradenství a výměna zkušeností v rámci zpracování vhodných restaurátorských a konzervačních postupů pro díla, která budou restaurována na české i německé straně. Během uplynulých 6 měsíců proběhla I. etapa materiálových analýz, díla byla profesionálně fotografována a pořízeny na ně specializované přepravní obaly. Jedno dílo bylo předáno d Drážďan, kde bude restaurováno jako absolventská práce studenta vysoké školy. Rovněž byl zpracován přehled bibliografie k vybraným okruhům projektu, který bude využit zejména k vydání plánovaných publikací. 

Došlo i k několika setkáním projektových partnerů v Drážďanech, Mostu a Chomutově. Němečtí partneři absolvovali např. komentovanou prohlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Mimořádné bylo také setkání v Lipsku na veletrhu „Denkmal – Europäische Leitmesse für Denkmalpflege Restaurierung und Altbausanierung“ zaměřený na restaurování a obnovu movitých i nemovitých památek a veletrhu „MU TEC – Internationale Fachmesse für Museums- und Ausstellungtechnik“ zaměřený na muzejní výstavní a prezentační techniku. Během dalšího programu čeští partneři zhlédli expozice Museum für Bildende Künste Leipzig, kde se nachází díla Lucase Cranacha st. i ml. a další středověká a raně novověká díla v kontextu děl zařazených do projektu. Dále navštívili GRASSI – Museum für Angewandte Kunst Leipzig a prohlédli si stálé expozice, zejména část věnovanou gotickému umění.

V listopadu pak odborní pracovníci muzeí Ústeckého kraje a studenti Akademie výtvarných umění v Praze podnikli jednodenní exkurzi do restaurátorských ateliérů a laboratoří Hochschule für Bildende Künste Dresden a Landesamt für Denkmalpflege Sachsen.

Na rok 2019 jsou plánované zejména aktivity vedoucí k prohlubování znalostí o uměleckých dílech pozdního středověku ve středoevropském kontextu. Ty budou spojené s absolvováním několika zahraničních studijních cest a zadáním archivních rešerší. Předmětná umělecká díla budou začátkem roku předána jednotlivým restaurátorům do ateliérů.

Projekt „Hračkářský průmysl v Krušnohoří - dvě země - dvě cesty“

Projekt „Erzgebirgische Spielzeugindustrie – zwei Länder – zwei Wege“  

Oblastní muzeum v Mostě ve spolupráci s německým spolkem Förderverein des Museums Olbernhau e.V. bude v následujících dvou letech mapovat poválečnou historii hračkářské výroby na obou stranách hranice Krušných hor. Krušnohorská hračka je stěžejním tématem pro oba partnery. Mostecké muzeum jako vedoucí partner na tento projekt s názvem „Hračkářský průmysl v Krušnohoří - dvě země - dvě cesty“ získalo dotaci z programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Celkový rozpočet projektu činí 237.450 €, z toho 85 % poskytne EU.

Projekt krušnohorského hračkářství má za cíl zmapovat a zpracovat poválečnou historii výroby dřevěných hraček na české a saské straně Krušných hor a představit ji odborné i široké veřejnosti včetně školní mládeže. Výroba hraček jako doplňkové odvětví k hornictví a následně jejich průmyslová výroba jsou součástí společného kulturního dědictví a její zkoumání podpoří zápis Montánní krajiny Krušnohoří na Seznam UNESCO.

Historie německého hračkářství je obsáhle zpracována, avšak pouze do roku 1945. Výzkum k hračkářské výrobě na české straně téměř chybí. K historii podniků VERO a DEHOR se nepodařilo dohledat žádné prameny.  Úkolem tohoto projektu je zaplnit tyto mezery na obou stranách hranice. 

V současné době probíhá důkladný badatelský průzkum, jsou dohledávány dobové předměty a dokumentace, hledají se pamětníci, prozkoumávají se archivy. Hlavními výstupy projektu budou odborná publikace, putovní výstava a dokumentární film, který mj. bude poskytnut školám pro výuku regionálních dějin. K větší popularizaci tématu krušnohorského hračkářství přispějí webové a facebookové stránky projektu, kde budou pravidelně uveřejňovány aktuality.

Jak uvedl ředitel mosteckého muzea Mgr. Michal Soukup, projekt se realizuje za pět minut dvanáct, protože poslední pamětníci jsou vysokého věku a rychle odcházejí. Bez jejich výpovědí bychom nezískali ucelený pohled na tuto problematiku. Prosíme proto širokou i odbornou veřejnost, především pamětníky, aby se s námi spojili, pokud nám mohou poskytnout předměty, stroje a zařízení související s hračkářskou výrobou v Krušných horách. Uvítáme také svědectví formou osobních vzpomínek. Máte na půdě staré nevyužité dřevěné hračky a chtěli byste pomoci projektu? Nabídněte je Oblastnímu muzeu v Mostě.

V případě zájmu nás kontaktujte na info@muzeum-most.cz.

Publikace - Krušnohorská hračka ve světle lidového umění (z roku 2011)

Projekt „Erzgebirgische Spielzeugindustrie – zwei Länder – zwei Wege“ 

Das Museum in Most (Oblastní muzeum v Mostě) wird in Kooperation mit dem Förderverein des Museums Olbernhau e. V. in den folgenden zwei Jahren die Geschichte der Spielzeugindustrie nach dem Krieg auf beiden Seiten der Grenze im Erzgebirge erforschen. Das grundlegende Thema der beiden Partner ist das erzgebirgische Spielzeug. Für die Finanzierung des Projekts wurde dem Museum in Most als Leadpartner des Projekts mit dem Titel „Erzgebirgische Spielzeugindustrie – zwei Länder – zwei Wege“ eine Förderung aus dem Programm zur Förderung der grenzübergreifenden Zusammenarbeit Tschechische Republik – Freistaat Sachsen zur Verfügung gestellt. Das Gesamtbudget des Projekts beträgt 237.450,- €, davon werden 85 % seitens der EU bereitgestellt.

Wichtigstes Ziel des Projektes ist die Aufarbeitung der Geschichte der Spielzeugproduktion auf der sächsischen und tschechischen Seite des Erzgebirges nach dem 2. Weltkrieg. Grundlage dafür ist die Darstellung von Beginn und Entwicklung dieses Industriezweiges im böhmischen und sächsischen Gebirgsteil sowie der Austausch zwischen beiden Teilen. 

Wie der Direktor des Museums von Most, Mgr. Michal Soukup äußerte, beginnt die Umsetzung des Projekts fünf Minuten vor Zwölf, weil die Zeitzeugen bereits ein hohes Alter erreicht haben und uns schnell verlassen. Ohne deren Aussagen könnten wir auf diese Problematik keinen gänzlichen Einblick erzielen. Wir bitten also die breite Öffentlichkeit und die Fachleute, vor allem Zeitzeugen, dass Sie uns kontaktieren, falls Sie dem Museum Gegenstände, Maschinen und Anlagen in Zusammenhang mit der Spielzeugproduktion im Erzgebirge überlassen können. Wir begrüßen auch Zeugenschaft in Form von persönlichen Erinnerungen. Haben Sie im Dachboden altes Spielzeug, Dokumente oder Fotos und möchten damit dieses Projekt unterstützen? Bieten Sie es dem Museum in Most an.

Bei Interesse kontaktieren Sie uns bitte: info@muzeum-most.cz.

Die Ergebnisse des Projektes sollen dem Fachpublikum und der breiten Öffentlichkeit einschließlich den Schülern und Jugendlichen vorgestellt werden. Die Spielzeugproduktion als zusätzlicher Verdienst zum Bergbau und danach die industrielle Produktion sind Bestandteil des gemeinsamen kulturellen Erbes und deren Erforschung fördert die Eintragung der Montanregion Erzgebirge in die Liste UNESCO –Weltkulturerbe.

Die Geschichte des deutschen Spielzeugwesens wurde umfangreich bearbeitet, jedoch nur bis 1945. Eine Erforschung der Spielzeugproduktion auf der tschechischen Seite fehlt fast vollständig. Die Geschichte der Betriebe VERO und DEHOR wurde bis jetzt noch nicht näher untersucht. Die Aufgabenstellung von diesem Projekt ist es, diese Lücken auf beiden Seiten der Grenze zu schließen. 

Gegenwärtig erfolgt eine eingehende Forschung, es werden zeitgenössische Objekte und Dokumentationen gesucht sowie Zeitzeugen interviewt und Archive werden erforscht. Die Hauptergebnisse des Projekts sind eine Fachpublikation, eine Wanderausstellung und ein Dokumentarfilm, der u. a. auch Schulen für den Unterricht der Geschichte der Region zur Verfügung gestellt wird. Zur Popularisierung des Themas „Erzgebirgisches Spielzeug“ tragen auch die Webseite und Facebookseite des Projekts bei, wo regelmäßig aktuelle Nachrichten veröffentlicht werden.

Pozvánka na 9. kolokvium o dřevě 18. 10. 2018 na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech.

9. Holzfachgespräch am 18. Oktober 2018 zum Thema:  „Entwicklungen in der Holzkonservierung“ Tagungsort: HfBK, Güntzstraße 34, 01307 Dresden- Raum 222  

Tagungsprogramm: 

9.00 Uhr: Begrüßung / Einführung: Prof. Dr. Andreas Schulze- HfBK; Dipl. Rest. Manfried Eisbein- LfD. Dipl. Rest. M. Eisbein Schwerpunkte der Holzkonservierung in den letzten 2 Jahren- Rückblick auf die bisherigen Holzfachgespräch- 

9.30- Beiträge Dipl. Rest. Andreas Schwabe- Bericht zum Start des DBU- Projektes zur Holzkonservierung nach erfolgter Entölung; Dr. Christiane Swaboda, Dr. Martin Fischer/ IHD- Härtende Öle zur Hydrophobierung- eine Alternative im Bereich des Holzschutzes in der Denkmalpflege? Dr. Katharina von Miller/LfD Bayern-  Forschungen zu Bisterbeschichtungen 

10.15- Pause 15 Minuten

Dipl. Ing. Andreas Föckel/ bhd- die Renaissance der Blausäurebagasungen  

Prof. Dr. Horst Böttcher- Übersicht zur aktuellen Entwicklung beim Einsatz der Nanotechnologie in der Holzindustrie 

Dipl. Rest. Jochen Flade- Ein Praxisbeispiel zur Konservierung mit Nano-Solen an der historischen Weinpresse am Körnerweg 

Dipl. Rest. Manfried Eisbein/ LfD-  Wie weiter bei der Schindelimprägnierung – Auswertung diverser Versuche – ein gescheitertes Projekt-.

12.00- 13.00 Uhr Mittagspause

Dipl. Chem. Annegret Fuhrmann/ HfBK- Bewertung des Entölungserfolges durch den Einsatz der Computertomografie 

Dipl. Rest. Markus Flade- Nassholzkonservierung ein Praxisbeispiel

Dipl. Rest. Oliver Tietze/ Dipl. Ing. Daniel Konopka- Prognostizieren von dauerhaften Holzveränderungen bei Klimaveränderungen- eine Projektidee

14.30- Pause 15 Minuten

Dipl. Ing. Thomas Löther/ IDK und Dipl. Ing. Uwe Schneider PAX- Möglichkeiten zum Schutz von Kunstgut vor UV- und IR- Strahlung 

Dr. Ulf  Roland/ Zentrum für Umweltforschung Leipzig- aktueller Stand zum Praxiseinsatz von Radiowellen in der Denkmalpflege,  

Dipl. Ing. Holger Schmidt/ Bennert aktuelle Entwicklungen bei statisch- konstruktiven Ertüchtigungen von Balkendecken. 

Architekt Ingo Müller- Holzfestigung u. Teilersatz an einem vom Echten Hausschwamm befallenen Fußbodens bei Einsatz von Epoxidharz- unkonventionelle Wiedererlangung der Tragfähigkeit – ein Praxisbeispiel   

16.30 Uhr Ende

Zum Organisatorischen: Im Umfeld der Hochschule gibt es nur begrenzt Gelegenheiten für Mittagessen, eine Pausenverpflegung kann nicht gestellt werden. Getränkeautomaten sind in der Hochschule vorhanden. Die Tagung ist ohne Gebühr.

Projekt - Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří 

Výzkum hornické minulosti Krušnohoří získal další podporu   Oblastní muzeum v Mostě bude nadále podporovat vzájemnou česko-německou spolupráci, která se rozvíjí na platformě společné hornické minulosti Krušnohorského regionu.  

Po několika úspěšně realizovaných tematických projektech z programu přeshraniční spolupráce Cíl3/Ziel 3 byl Monitorovacím výborem v Seiffen v září 2017 schválen projekt s názvem Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří, který bude realizován v letech 2018 – 2021 již v novém Programu spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko SN-CZ 2014-2020.  

Obsahem projektu je výměna zkušeností a rozvoj přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných česko-německých aktivit ve formě výzkumu, záchrany a propagace kulturního dědictví z období pozdního středověku. Velkou roli zde hrají aktivity podporující výměnu zkušeností mezi odborníky na mezinárodní úrovni a prezentace jejich práce veřejnosti. Na české straně bude, mimo jiné, prozkoumáno a zrestaurováno pět hodnotných uměleckých děl z podkrušnohorských muzeí, na německé straně pak proběhne komplexní výzkum pozdněgotických oltářů v oblasti Freibergu. Společná práce bude prezentována veřejnosti formou výstavy a workshopu. 

Projektovými partnery jsou Ústecký kraj, Hochschule für Bildende Künste Dresden a Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace. 

Projekt bude realizován v opatření Udržitelná, partnerská spolupráce, prioritní osa Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. 

Předpokládané celkové náklady projektu činí 1.141.000 €, z toho 969.000 € podpora Evropské unie. 

Přeshraniční konference k 500 letům děkanského kostela v Mostě  tisková zpráva

 Cyklus přednášek - Dóm má 500 let

Projekt Montanregion Krušnohoří

Projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge – cesta ke světovému dědictví UNESCO Ziel 3 / Cíl 3

Projekt byl financován z evropského programu Cíl 3 (Ziel 3), který byl určen na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. V česko-saském projektu zastupovaly Českou republiku Ústecký kraj v roli hlavního koordinátora a Oblastní muzeum v Mostě jako další český projektový partner. Saská strana byla v projektu zastoupena Báňskou akademií Technické univerzity ve Freiberku (Technische Universität – Bergakademie Freiberg) a účelovým a podpůrným Sdružením Montanregion Erzgebirge (Förderverein Montanregion Erzgebirge). Projekt podporoval a rozvíjel myšlenku nominovat hornickou oblast Krušnohoří k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a byl ukončen v roce 2014 v souvislosti s prvním podáním nominace k hodnoceníVýboru světového dědictví. Montanregion Erzgebirge – Hornický region Krušnohoří, který leží na hranicích dvou zemí – Německa a Česka, je mimořádně cenné a významné území z hlediska těžby rud barevných kovů a jiných nerostných surovin, s historickou kontinuitou od 12. století, ačkoliv zde těžba v různé intenzitě probíhala již od pravěku. Česká i německá část pohoří se v minulosti vyvíjely obdobným způsobem, v některých obdobích tvořily dokonce jednotný hospodářský a společenský celek, přestože se jednalo převážně o dva rozdílné státní útvary. Historickou kontinuitu Krušnohoří narušil až vývoj po druhé světové válce, kdy se obě části rozvíjely odděleně. Česká část po odsunu sudetských Němců byla dosídlena; řada sídel doznala zmenšení nebo zcela zanikla. Chybějící vazba nových obyvatel vůči regionu se pak projevila upadnutím řady montánních památek v zapomnění. Projekt tak sloužil rovněž k oživení slavné montánní minulosti regionu.