Projekty

Pozvánka na 9. kolokvium o dřevě 18. 10. 2018 na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech.

9. Holzfachgespräch am 18. Oktober 2018 zum Thema:  „Entwicklungen in der Holzkonservierung“ Tagungsort: HfBK, Güntzstraße 34, 01307 Dresden- Raum 222  

Tagungsprogramm: 

9.00 Uhr: Begrüßung / Einführung: Prof. Dr. Andreas Schulze- HfBK; Dipl. Rest. Manfried Eisbein- LfD. Dipl. Rest. M. Eisbein Schwerpunkte der Holzkonservierung in den letzten 2 Jahren- Rückblick auf die bisherigen Holzfachgespräch- 

9.30- Beiträge Dipl. Rest. Andreas Schwabe- Bericht zum Start des DBU- Projektes zur Holzkonservierung nach erfolgter Entölung; Dr. Christiane Swaboda, Dr. Martin Fischer/ IHD- Härtende Öle zur Hydrophobierung- eine Alternative im Bereich des Holzschutzes in der Denkmalpflege? Dr. Katharina von Miller/LfD Bayern-  Forschungen zu Bisterbeschichtungen 

10.15- Pause 15 Minuten

Dipl. Ing. Andreas Föckel/ bhd- die Renaissance der Blausäurebagasungen  

Prof. Dr. Horst Böttcher- Übersicht zur aktuellen Entwicklung beim Einsatz der Nanotechnologie in der Holzindustrie 

Dipl. Rest. Jochen Flade- Ein Praxisbeispiel zur Konservierung mit Nano-Solen an der historischen Weinpresse am Körnerweg 

Dipl. Rest. Manfried Eisbein/ LfD-  Wie weiter bei der Schindelimprägnierung – Auswertung diverser Versuche – ein gescheitertes Projekt-.

12.00- 13.00 Uhr Mittagspause

Dipl. Chem. Annegret Fuhrmann/ HfBK- Bewertung des Entölungserfolges durch den Einsatz der Computertomografie 

Dipl. Rest. Markus Flade- Nassholzkonservierung ein Praxisbeispiel

Dipl. Rest. Oliver Tietze/ Dipl. Ing. Daniel Konopka- Prognostizieren von dauerhaften Holzveränderungen bei Klimaveränderungen- eine Projektidee

14.30- Pause 15 Minuten

Dipl. Ing. Thomas Löther/ IDK und Dipl. Ing. Uwe Schneider PAX- Möglichkeiten zum Schutz von Kunstgut vor UV- und IR- Strahlung 

Dr. Ulf  Roland/ Zentrum für Umweltforschung Leipzig- aktueller Stand zum Praxiseinsatz von Radiowellen in der Denkmalpflege,  

Dipl. Ing. Holger Schmidt/ Bennert aktuelle Entwicklungen bei statisch- konstruktiven Ertüchtigungen von Balkendecken. 

Architekt Ingo Müller- Holzfestigung u. Teilersatz an einem vom Echten Hausschwamm befallenen Fußbodens bei Einsatz von Epoxidharz- unkonventionelle Wiedererlangung der Tragfähigkeit – ein Praxisbeispiel   

16.30 Uhr Ende

Zum Organisatorischen: Im Umfeld der Hochschule gibt es nur begrenzt Gelegenheiten für Mittagessen, eine Pausenverpflegung kann nicht gestellt werden. Getränkeautomaten sind in der Hochschule vorhanden. Die Tagung ist ohne Gebühr.

Projekt - Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří 

Výzkum hornické minulosti Krušnohoří získal další podporu   Oblastní muzeum v Mostě bude nadále podporovat vzájemnou česko-německou spolupráci, která se rozvíjí na platformě společné hornické minulosti Krušnohorského regionu.  

Po několika úspěšně realizovaných tematických projektech z programu přeshraniční spolupráce Cíl3/Ziel 3 byl Monitorovacím výborem v Seiffen v září 2017 schválen projekt s názvem Umění pozdního středověku v hornické oblasti Krušnohoří, který bude realizován v letech 2018 – 2021 již v novém Programu spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko SN-CZ 2014-2020.  

Obsahem projektu je výměna zkušeností a rozvoj přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných česko-německých aktivit ve formě výzkumu, záchrany a propagace kulturního dědictví z období pozdního středověku. Velkou roli zde hrají aktivity podporující výměnu zkušeností mezi odborníky na mezinárodní úrovni a prezentace jejich práce veřejnosti. Na české straně bude, mimo jiné, prozkoumáno a zrestaurováno pět hodnotných uměleckých děl z podkrušnohorských muzeí, na německé straně pak proběhne komplexní výzkum pozdněgotických oltářů v oblasti Freibergu. Společná práce bude prezentována veřejnosti formou výstavy a workshopu. 

Projektovými partnery jsou Ústecký kraj, Hochschule für Bildende Künste Dresden a Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace. 

Projekt bude realizován v opatření Udržitelná, partnerská spolupráce, prioritní osa Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. 

Předpokládané celkové náklady projektu činí 1.141.000 €, z toho 969.000 € podpora Evropské unie. 

Přeshraniční konference k 500 letům děkanského kostela v Mostě  tisková zpráva

 Cyklus přednášek - Dóm má 500 let

Projekt Montanregion Krušnohoří

Projekt Středoevropská kulturní krajina Montanregion Krušnohoří/Erzgebirge – cesta ke světovému dědictví UNESCO Ziel 3 / Cíl 3

Projekt byl financován z evropského programu Cíl 3 (Ziel 3), který byl určen na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. V česko-saském projektu zastupovaly Českou republiku Ústecký kraj v roli hlavního koordinátora a Oblastní muzeum v Mostě jako další český projektový partner. Saská strana byla v projektu zastoupena Báňskou akademií Technické univerzity ve Freiberku (Technische Universität – Bergakademie Freiberg) a účelovým a podpůrným Sdružením Montanregion Erzgebirge (Förderverein Montanregion Erzgebirge). Projekt podporoval a rozvíjel myšlenku nominovat hornickou oblast Krušnohoří k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a byl ukončen v roce 2014 v souvislosti s prvním podáním nominace k hodnoceníVýboru světového dědictví. Montanregion Erzgebirge – Hornický region Krušnohoří, který leží na hranicích dvou zemí – Německa a Česka, je mimořádně cenné a významné území z hlediska těžby rud barevných kovů a jiných nerostných surovin, s historickou kontinuitou od 12. století, ačkoliv zde těžba v různé intenzitě probíhala již od pravěku. Česká i německá část pohoří se v minulosti vyvíjely obdobným způsobem, v některých obdobích tvořily dokonce jednotný hospodářský a společenský celek, přestože se jednalo převážně o dva rozdílné státní útvary. Historickou kontinuitu Krušnohoří narušil až vývoj po druhé světové válce, kdy se obě části rozvíjely odděleně. Česká část po odsunu sudetských Němců byla dosídlena; řada sídel doznala zmenšení nebo zcela zanikla. Chybějící vazba nových obyvatel vůči regionu se pak projevila upadnutím řady montánních památek v zapomnění. Projekt tak sloužil rovněž k oživení slavné montánní minulosti regionu.