Panoráma starého Mostecka

Panoráma starého Mostecka

registrační číslo CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378

Projekt realizovaný  Oblastním muzeem a galerií v Mostě, příspěvkovou organizací jako příjemcem dotace.

Zahájení realizace projektu: 1. 1. 2020

Ukončení realizace projektu: 31. 12. 2022

Předmětem projektu je vytvoření digitálního vzdělávací zdroje (DVZ), který bude tvořen třemi vzdělávacími moduly:

1. Stereoskopické obrazy – „Svět i region kolem roku 1900“

2. Historické fotografie Mostecka 

3. Virtuální muzeum Mostecka.

Jedná se o interaktivní DVZ, který aktivně zapojuje žáky ze ZŠ a SŠ do procesu učení.

Cílem projektu je vytvoření nové interaktivní formy prezentace exponátů/sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě, která bude přístupná a využitelná online nebo prezenčně za pomoci digitálních technologií pro potřeby vzdělávání žáků na ZŠ a SŠ. Tato forma výuky je klíčem ke zlepšení kvality vzdělávání a snížení studijní neúspěšnosti žáků v předmětech jako dějepis, vlastivěda, zeměpis a přírodověda. Projekt se soustředí na zapojení digitálních technologií do výuky žáků s důrazem na interaktivní zapojení. U žáků dojde k zvýšení digitální gramotnosti a informatického myšlení. Projekt počítá se zapojením žáků se SVP, pro jejichž potřeby bude DVZ také připraven.

Projekt Panoráma starého Mostecka je spolufinancován Evropskou unií.

Facebookový profil Panoráma starého Mostecka

www.panoramamostecka.cz

Publikační činnost

Panoráma starého Mostecka, autor Michal B. Soukup, časopis Pod Hněvínem 4/2020

V lednu 2020 odstartoval projekt Oblastního muzea a galerie v Mostě (dále jen OMGM) nazvaný „Panoráma starého Mostecka“, který je spolufinancován z Evropské unie, a to konkrétně z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Prostředky na jeho uskutečnění se podařilo získat prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde je projekt evidován pod registračním číslem CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012378. V rámci programu uspělo jen několik muzeí z celé republiky, což lze považovat za velký úspěch.

Hlavním smyslem tohoto ctižádostivého záměru je vytvoření Digitálního vzdělávacího zdroje (DZV), který umožní nový způsob zpřístupnění exponátů ze sbírky OMGM – především fotografií, negativů – skrze virtuální realitu („3D brýle“). Cílovou skupinou projektu jsou žáci základních a středních škol s tím, že tři ze škol na Mostecku přímo spolupracují na realizaci. Patří mezi ně Základní škola a mateřská škola Horní Jiřetín, AMA SCHOOL – Základní škola a Mateřská škola Montessori o.p.s. v Mostě a Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov. Sbírka OMGM obsahuje tisíce fotografických snímků v podobě pozitivů i negativů. Většina z nich po desítky let zůstávala ukryta v depozitáři a dodnes se je nepodařilo odpovídajícím způsobem představit veřejnosti, ačkoli nejstarší exempláře vznikly už na přelomu 50. a 60. let 19. století. Za dlouhé roky své existence jsou některé bohužel popraskané, blednou anebo ztrácejí ostrost, proto je nezbytné zachránit obrazové informace v co nejvyšší kvalitě pomocí šetrného skenování. Originály je poté nutné uzavřít do klimatizovaného prostředí bez přístupu světla, aby byly uchovány pro další generace. 

Naskenované obrazy se stanou základním stavebním kamenem nejen pro připravované vzdělávací moduly a samostatné webové stránky, ale v budoucnu budou sloužit také badatelské i širší veřejnosti jako výzkumný a poznávací materiál. Kromě toho dojde k naskenování skupiny trojrozměrných exponátů, které naplní „virtuální muzeum“ a umožní školním žákům ten nejtěsnější kontakt s předměty, kterých by se za normálních okolností nemohli dotknout. 

V průběhu dalších dvou let tedy vzniknou postupně tři vzdělávací moduly. Jako první OMGM představí Stereoskopické obrazy – Svět kolem roku 1900. Jde o dvojice snímků, které při pozorování oběma očima prostřednictvím zvětšovacích čoček vyvolávají dojem trojrozměrného vidění. Stovky kusů těchto skleněných stereoskopických pozitivů se podařilo zachránit po zániku proslulé litvínovské Panoramy a spolu s jejími troskami uchovat v muzejní sbírce. Díky moderní technice znovu ožijí v podobě výletů po Evropě a dalších částech světa, tak jak je vnímali zdejší obyvatelé před více než sto lety. 

Druhý modul je zaměřen na zpřístupnění Historických fotografií Mostecka, převážně z časového rozmezí 1890?1945. Do staré muzejní sbírky přicházely od městské obce, od soukromníků nebo z nákupů. Část snímků pořizovalo i samo muzeum. Ve 30. letech se správcem muzejní dokumentace stal aktivní fotograf Otto Kittel. Do sbírky mimo jiné zařadil i starší vlastní skleněné negativy, ke kterým zhotovil lístkový katalog. Kittel se po léta pohyboval po Mostecku a dokumentoval krajinu i sídla – tak se mu podařilo zachytit jejich podobu před masivním nárůstem těžby uhlí. Na rozrůstání muzejní sbírky fotografií měly velký vliv i místní fotografické ateliéry – z nich nejvýznamnější byly firmy C. Pietzner (který ovšem působil v mnoha dalších městech – např. v Litoměřicích, Teplicích) či Alfred Hoffmann. Sám Alfred Hoffmann byl členem muzejního spolku, takže řadu snímků muzeu poskytoval zdarma, nebo je od něj pro muzeum kupovalo město. Například sérii, dokumentující rekvírky mosteckých zvonů za první světové války. Většina z nich se už do Mostu nevrátila. 

V sbírce je zastoupena i řada větších souborů. Mezi nimi vyniká například dokumentace kuřavkové katastrofy v roce 1895, stavba janovské přehrady (1911-1914), slavnost svěcení nových zvonů v Mostě (1924) nebo skupina záběrů na trosky domů po bombardování (1944). V celých sériích také vznikaly dálkové pohledy na město Most – zvláště z oblíbené vyhlídky na Hněvíně. 

Vyvrcholením prací na projektu bude Virtuální muzeum Mostecka, které dětem umožní prohlížet vybrané historicky cenné předměty ze sbírky OMGM, manipulovat s nimi, podívat se do jejich útrob, nebo je třeba rozebrat a to vše ve virtuální realitě. Každý předmět bude opatřen doprovodným souborem informací, který v úplnosti představí jeho příběh i historický význam. Tak se děti budou moci seznámit například s funkcí hornické benzínové lampy. 

3D brýle bude do budoucna v OMGM využívat nejen školní mládež, ale po splnění cílů projektu i dospělí a senioři, kteří jistě neméně ocení „výlet do starých časů“.