Nezbední žáci od Johana Rordorfa

Prázdniny budou brzy za námi a v září začne pro děti nový školní rok, tak se přímo nabízí
vystavit drobnou plastiku s velmi aktuální tématikou „Nezbední žáci“ (př. č. 39/93) od Johana
Rordorfa.
Model je zhotoven z červené terakoty na dřevěném oválném podstavci a představuje trojici
chlapců nezbedníků s kantorem a dívku s pejskem, která je zpoza rohu pozoruje.

RORDORF JOHANN (JEAN)
Ředitel odborné hračkářské školy v Hoře Sv. Kateřiny, později v Horním Litvínově (1874 -
1901). Narodil se 19. února 1844 ve Vídni v rodině zlatnického mistra Heinricha Rordorfa
(1814 - 1867). Odborné vzdělání získal ve Vídni, kde od 14 let navštěvoval sochařský ateliér
prof. Fernkorna, ředitele císařské slévárny a jeho nástupce prof. Tonnigera, studia završil na
Academii výtvarných umění.
Po studiích zůstal ve Vídni a spolupracoval se známými sochaři na velkých zakázkách. Ve
vlastní tvorbě upřednostňoval drobnější plastiku, rovněž tvořil modely pro přední vídeňské
zlatnické dílny. Práce mladého umělce zaujala odbornou veřejnost a v roce 1873 získal
ocenění na světové výstavě ve Vídni za plastiku „Šípková Růženka“.
V roce 1874 byla zřízena odborná hračkářská škola v Hoře Sv. Kateřiny a vedením byl
pověřen Johann Rordorf. Po pěti letech byla škola přeložena do Horního Litvínova, kam
přechází i její ředitel. Díky jeho pedagogickým schopnostem získala renomé v širokém okolí.
Profesoři a žáci prezentují školu na mnoha výstavách v Rakousko-Uhersku i za hranicemi a
dosáhli řady ocenění. Škola byla v roce 1882 zestátněna.
Přes náročnou práci Johann Rordorf nezapomněl na vlastní tvůrčí činnost. Jeho záběr byl
široký. Od spolupráce na monumentálních plastikách v rodné Vídni, přes oficiální zakázky
pro město a soukromé zájemce, funerální plastiku, uměleckořemeslné práce, až po volnou
tvorbu. V té se hlavně věnoval drobnějším plastikám s žánrovou tématikou a alegoriím. V
těchto dílech vynikl jeho úžasný smysl pro detail a precizní modelace.
Johann Rordorf byl členem výkonného výboru pro správu litvínovského muzea, založeného v
roce 1898. Byl ženatý a měl dvě dcery, Annu a Paulu. Paulina předčasná smrt jej hluboce
zasáhla. Ač je dnes téměř zapomenut, ve své době patřil k významným osobnostem
Litvínovska a jeho dílo získalo uznání nejen doma, ale i v Evropě. Zemřel 7. března 1901 na
zápal plic, byl pohřben v rodinné hrobce v Horním Litvínově.

Text a foto: Dagmar Pícová - konzervátorka OMGM, kurátorka podsbírek uměleckého řemesla a uměleckoprůmyslové práce