Litania della Beata Vergine Maria ex F

Litania della Beata Vergine Maria ex F

Anton Laube (1718-1784)

Exponátem měsíce dubna je hudební skladba s názvem Litanie della Beata Vergine Maria ex F od českého hudebního skladatele Antonína Laubeho.

Litanie je prosebná modlitba skládající se z krátkých výzev, které pronáší většinou kněz při bohoslužbě a shromáždění mu odpovídají patřičnou prosbou k Bohu nebo svatým. Cílem litanií je Otec, Syn a Duch Svatý, Panna Maria nebo některý svatý. Předmětem naší litanie je Blahoslavená Panna Marie, proto se takové litanii může říkat také mariánská.

Dnešní podoba nejrozšířenější mariánské litanie, tzv. Loretánské, se ustálila na přelomu 15. a 16. století a byla spojena se svatyní v italském Loretu, odkud se modlitba rozšířila do celé církve. Roku 1587 ji oficiálně schválil papež Sixtus V.

Litanie mají formu responsoriální (střídavé) modlitby, v níž jsou postupně vzývány různé tituly Panny Marie. Text obvykle začíná prosbami o milosrdenství adresovanými Bohu a Svaté Trojici, následuje řada mariánských invokací, v nichž je Maria oslovována postupně jako Matka, Panna, duchovní symbol (např. Rosa mystica, Turris Davidica apod.) či Královna. V závěru litanie přechází v prosby o Mariinu přímluvu a končí krátkou závěrečnou modlitbou.

Význam litanie spočívá v kontemplativním připomínání různých aspektů mariánské role v dějinách spásy – jejího mateřství, svatosti a přímluvné moci. Jednotlivé tituly zároveň vycházejí z biblických obrazů, liturgické tradice a starších mariánských textů, a vytvářejí tak poetický a teologický obraz Panny Marie jako vzoru víry a prostřednice modlitby věřících.

Loretánská litanie byla v minulosti oblíbeným námětem i pro skladatele, do současnosti se dochovalo několik zhudebnění od různých autorů. Litanii věnovanou Panně Marii skládali např. Mozart, Haydn, Zelenka či Tůma. K těm méně známým autorům patří i Anton Laube. Laube se narodil v Mostě 13. listopadu roku 1718. Pravděpodobně v mládí navštěvoval místní chór u Jana Vobořila, stejně jako např. F. L. Gassmann. Laube studoval také u jezuitů v Chomutově, odkud roku 1750 odešel do Prahy, kde působil jako houslista, tenorista a později také jako varhaník hned u několika pražských kúrů. Od roku 1771 zastával funkci kapelníka ve svatovítském chrámu, kde působil až do své smrti 24. února 1784. Tuto prestižní funkci převzal po významném českém skladateli Františku Xaveru Brixim.

Naše litanie pochází ze starého fondu dnes již zaniklého minoritského kláštera na Starém Mostě. Opis této skladby byl přímo pro řád vyhotoven roku 1758.

Text a foto: Mgr. Kristýna Přibylová (Kurátorka hudební podsbírky OMGM)