Holubí pošta
› Detail › Holubí pošta
7.6.2016 - 15.9.2016
Ve své první části přibližuje fenomén holubí pošty, od jejích počátků ve starověku přes znovuobjevení ve středověku až po využití v moderních válečných konfliktech 19. a 20. století. Poukazuje tak na vyspělé civilizace starověku (Persie, Řecko, Řím, Indie, Čína), které tyto pozoruhodné opeřence oceňovaly pro jejich rychlost, vytrvalost a výjimečný orientační smysl. Navazuje popisem vzdušné dopravy zpráv v arabském středověku i jejím návratem do Evropy během křížových výprav.
V novějším období se věnuje využití poštovních holubů zejména během první a druhé světové války, kdy jejich přítomnost na bojišti často znamenala poslední možnost vedoucí k záchraně nepřítelem obklíčených a komunikačně odříznutých jednotek. S rozvojem telekomunikační techniky v posledních desetiletích sice holub ztratil svůj vojenský význam, nicméně i v soudobé společnosti má své nezastupitelné místo. Například až do roku 2006 zajišťovali poštovní holubi nouzovou komunikaci s odlehlými policejními okrsky v Indii, a doposud je využívají pašeráci k obelstění pohraničních hlídek.
Další části výstavy přibližují prostředí, ve kterých se různé druhy holubů vyskytují. Návštěvník se tak dozví o vývoji holubníků, významných a slavných chovatelích či společenských akcích, při nichž člověk tato zvířata využíval a dodnes využívá. Prostřednictvím starobylé hry „triganieri”, při níž vypuštění holubi lákají do svých sídel další ptáky, zasvěcuje také do historie volnočasových aktivit. Podobně podává informace o specifické střelecké disciplíně „trapu”, která se vyvinula z kratochvilného střílení holubů. Podrobněji se dále věnuje zvláštním schopnostem, díky nimž holub nabyl takového významu.
Malý opeřenec je tak připomenut nejen jako doručovatel zpráv či „fotošpión“, ale i jako součást náboženských systémů nebo symbol mírového hnutí. V neposlední řadě seznamuje s využitím holubů, holubic a holoubat v rozličných projevech umělecké tvorby. Holubice se totiž nestala pouze motivem jednoho z nejznámějších Picassových obrazů, nýbrž inspirovala i další malíře, sochaře, hudební skladatele, dramatiky, literáty či filmaře.