mostmuzeum facebook twitter google+

Baronka Ulrika von Levetzow 1804 - 1899

Expozice je věnována stručné biografii baronky Ulriky von Levetzow, její nejbližší rodině, zámku v Třebívlicích a osudům její pozůstalosti.

Do dějin 19. století se tato původem meklenburská šlechtična zapsala jako poslední velká láska Johanna Wolfganga Goetha. Láska dvaasedmdesátiletého básníka k sedmnáctileté dívence, která se pro něj stala inspirací pro napsání jedné z nejpůsobivějších milostných básní všech dob "Elegie" i fakt, že Ulrika zemřela v pokročilém věku neprovdána, daly vzniknout legendě o romantické nenaplněné lásce.

Větší část svého života prožila Ulrika von Levetzow v Čechách na zámku v Třebívlicích na Litoměřicku. Záhy po její smrti prodal její synovec celé panství městu Mostu, a to i s částí její pozůstalosti, kterou získalo tehdy městské muzeum v Mostě.

Identifikovaná a dochovaná část této pozůstalosti je z větší části vystavena právě ve stávající expozici umístěné do dvou místností. V prvé je možno se ve stručnosti seznámit s barončiným životopisem. Originály a kopie dokumentů a fotografií jsou doplněny drobnými předměty z její pozůstalosti včetně dochované části zámecké knihovny z Třebívlic. Ve druhé části je vystaveno vybavení tzv. Goethova pokoje, jinak nazývaného posmrtným Ulričiným pokojem, který byl původně umístěn na zámku v Třebívlicích.

 

Expozice je rozdělena do 13 oddílů:

Ulrika von Levetzow a nejbližší členové její rodiny - základní biografické údaje
K zajímavostem patří např. portrét hraběnky Amálie z Klebelsberga, rozené von Brösigke od Fritze Leideho, před r. 1819, akvarel či faksimile rodného listu Ulriky von Levetzow.

Ulrika von Levetzow a Johann Wolfgang Goethe - Mariánské Lázně 1821 - 1823
Převážně fotografický materiál dokresluje např. lázeňský pohárek z pozůstalosti Ulriky von Levetzow, originál rukopisu J. W. Goetha z roku 1830 aj.

Dobročinná činnost Ulriky von Levetzow
V tomto oddíle je větší část věnována vztahu Ulriky von Levetzow a jejího otčíma hraběte Františka z Klebelsberga k dnešnímu Národnímu muzeu v Praze, což dokumentuje např. originál jmenování Ulriky činnou členkou Musea Království českého z roku 1868.  

Zámek v Třebívlicích a jeho majitelé
Bohatý fotografický materiál ilustruje vitráž rodového znaku hraběte Františka z Klebelsberga, Hon v Třebívlicích od Ignaze Schwarzenfelda, 1840, akvarel aj.

Zámek v Pnětlukách a jeho majitelé ve 2. polovině 19. století
Větší čás tohoto oddílu je věnována rodině mladší sestry Ulriky von Levetzow Amálii, provdané za barona Gustava Raucha. K zajímavostem náleží např. portrét barona Gustava von Raucha od Gabriela Deckera, kolem roku 1835, litografie, hrob Amálie von Rauch od Eduarda Freyhoffa, 1831, kresba tužkou. Oddíl uzavírají rodinná alba rodin Levetzow-Rauch.

Poslední okamžiky baronky Ulriky von Levetzow
Fotografický materiál doplňují originály její korespondence.

Posmrtný pokoj Ulriky von Levetzow (jinak nazývaný Goethův) ze zámku v Třebívlicích
Prostřednictvím dobových fotografií a jiných materiálů je zde dokumentován vznik a vybavení tohoto pokoje. Akvarel Emila Uhla z roku 1915 je pak možno použít pro srovnání se současnou instalací v  muzeu. Závěr tohoto oddílu je věnován seznámení s převážně českými muzei, která ve svých sbírkách uchovávají větší části Ulričiny pozůstalosti.

Oděvy, ruční práce a další drobnosti denní potřeby
Z pozůstalosti baronky Ulriky von Levetzow a její rodiny. Mezi všemi vystavenými exponáty (kabátky, čepce, punčochy, rukavičky, vějíře, taštičky, slunečníky, cestovní dřevěná kazeta atd.) vynikají dobové rokokové šaty z roku 1750.

Souprava granátových šperků z pozůstalosti Ulriky von Levetzow
Historii světoznámé soupravy šperků, která již tradičně reprezentuje naši zemi na prestižních světových výstavách, je věnován tento oddíl. Fotografická dokumentace nahrazuje originál, který není z bezpečnostních důvodů trvale v expozici vystaven. 

Instalace tzv. posmrtného pokoje baronky Ulriky von Levetzow (Goethova pokoje) ze zámku v Třebívlicích ve stávající expozici Oblastního muzea v Mostě
Vystaven je takřka kompletní původní mobiliář. Ve snaze přiblížit původní zámecký prostor byla použita věrná kopie původních tapet, záclon a závěsů. K dominantám místnosti vedle postele ve stylu empíru náleží funkční polohovací křeslo hraběte Františka z Klebelsberga ve stylu biedermeier s ruční gobelínovou výšivkou rodového znaku, které obdržel ke svým padesátým narozeninám od sester Levetzowových. Jeho busta z biskvitu je zároveň připomínkou původního majitele zámku i větší části mobiliáře. Stěny pokoje zdobí obrazy i grafiky z pozůstalosti Ulriky von Levetzow.

Třebívlická zámecká knihovna
Vystavena je dochovaná část knihovny čítající 1600 sv. knih. Z toho větší část je dlouhodobě  zapůjčena Památníkem národního písemnictví v Praze. Knihovna je doplněna dřevěným epitafem hraběte Františka z Klebelsberga z roku 1857.

Z písemné pozůstalosti Ulriky von Levetzow a jejích zálib
K zajímavostem tohoto odd. náleží tzv. visitkář ve formě alba , návštěvní kniha zámku v Třebívlicích založená  roku 1898, ukázky z herbářů-deníků - Ulriky z let 1832-1899 či její vlastnoruční kresba hlavy andílka tužkou po r.1829. Tato část expozice  je doplněna drobnými předměty z její pozůstalosti jako např. brýlemi, kadeří vlasů apod. 

Ukázky z literatury
Jedná se o několik ukázek ze starší i současné literatury věnované osobnosti Ulriky von Levetzow a jejímu vztahu k  J. W.Goethovi.

V recepci Oblastního muzea v Mostě je možno si zakoupit katalog k expozici, který podává podrobné informace o jednotlivých oddílech i exponátech. (Zatím pouze v české verzi). K dispozici je i stručný průvodce expozicí v  jazycích českém a německém.